Budujeme rybárnu - 2.část

Kam umístit další akvária? Jak efektivně zvládnout péči o ně a zároveň vytvořit podmínky, které budou vyhovovat jak rybám, tak samotnému chovateli? Každý akvarista, kterého pohltí tento skvělý koníček, dříve či později narazí na otázku prostoru. Pokud i ty přemýšlíš o vlastním „království“, možná tě inspiruji, jak na to.

Tento článek navazuje na první díl Budujeme rybárnu – 1. část, kde jsem popisoval stavební úpravy a přípravu prostoru. Pokud jsi jej ještě nečetl, doporučuji začít tam. Tentokrát se zaměříme na další klíčové kroky – montáž stojanů a výběr akvárií.

Stojany na akvária

Kdo četl Náš příběh, tak ví, že jsem měl v úmyslu chovat amazonské ryby – skaláry či terčovce. Pro tyto ryby jsem si naplánoval středně velké nádrže o objemu kolem 300–400 litrů. Takové akvárium už něco váží, a pokud jich máš více pohromadě, nastává menší problém: najít optimální řešení stojanů, zvlášť pokud máš komplikovaný přístup do sklepa, jako je tomu u mě.

Zvažoval jsem několik variant, ale žádná z nich mi nepřišla ideální:

• Stojany ze dřeva-relativně levné, ale méně odolné vůči vlhkosti a zátěži. Toto řešení jsem po počátečním nadšení rychle zavrhl.
• Svařované stojany z oceli-velmi pevné, ale kvůli nemožnosti vystěhování ze sklepa jsem tuto možnost vyloučil.

Nakonec jsem měl štěstí a objevil stavebnicový systém z hliníkových profilů od společnosti ASKMT. Neváhal jsem a ihned je kontaktoval.

Byl jsem mile překvapen jejich profesionálním přístupem a trpělivostí při ladění všech mých požadavků. Po několika konzultacích jsme společně navrhli tři hlavní stojany, které se perfektně hodí pro mou rybárnu. Technické výkresy stojanů najdete pod tímto článkem.

Stavebnicový systém z hliníkových profilů má mnoho výhod, které mě přesvědčily:

• Variabilita-systém umožňuje snadné přizpůsobení rozměrů. Nastavitelné patky s vysokou nosností vyřeší nerovnosti s podlahou.
• Robustnost a vysoká nosnost-každý stojan je naddimenzovaný a unese i mnohem těžší akvária, než mám já.
• Odolnost vůči vlhkosti-ideální pro prostředí s vyšší vzdušnou vlhkostí, jako je sklep nebo rybárna. Odpadá nutnost nátěrů.
• Jednoduchá montáž-stačí základní nářadí jako je metr, imbusový klíč, momentová ráčna a vodováha.

Montáž probíhala rychle a bez komplikací. Díky promyšlenému systému spojování pomocí svorníkových spojů a úhelníků byla práce s profily jednoduchá. Stojany jsou stabilní, pevné a vypadají velmi profesionálně. Na přiložených fotkách se můžeš podívat na výsledek.

Po několika letech používání mohu říct, že tento stavebnicový systém splnil má očekávání na 100 %. Nenašel jsem žádné slabé stránky a mohu ho s klidným svědomím doporučit všem, kdo hledají kvalitní a dlouhodobé řešení.

Akvária bez kompromisů

Po dokončení montáže prvního stojanu přišla na řadu samotná akvária. Už od začátku jsem měl jasnou představu – chtěl jsem robustní a kvalitní nádrže, které vydrží dlouhá léta. Rozhodl jsem se pro osvědčenou firmu Sklorex, kterou snad není třeba akvaristům představovat. Jsou to skuteční profesionálové, kteří své práci rozumí. Spolupráce s nimi byla skvělá, od návrhu přes výrobu až po dodání.

Velikost akvárií jsem zvolil tak, aby co nejlépe odpovídala potřebám ryb, které jsem chtěl chovat, a zároveň prostorovým možnostem rybárny.  

Pro představu uvádím počet a rozměry akvárií určených pro chov ryb (délka × výška × hloubka):

• 3 akvária o rozměrech 130 × 55 × 50 cm
• 3 akvária o rozměrech 130 × 60 × 50 cm
• 6 akvárií o rozměrech 120 × 55 × 50 cm
• 2 akvária o rozměrech 120 × 60 × 50 cm
• 6 akvárií o rozměrech 100 × 60 × 60 cm

Centrální filtrace: Ano či ne?

Centrální filtrace je velice kontroverzní řešení a byla pro mě výzvou, která mě lákala už od chvíle, kdy jsem ji viděl na videích chovatele terčovců A. Piwowarského. Jeho řešení mě nadchlo a inspirovalo natolik, že jsem si umanul, že něco podobného musím zkusit i já. Bez jakýchkoliv předchozích zkušeností a znalostí jsem se pustil do hledání informací, sledování videí a výpočtů. Postupně jsem skládal dohromady své vlastní řešení.

Neměl jsem moc prostorových možností a rozhodl jsem pro dvě akvária o celkovém objemu přibližně 450 litrů, která jsou naplněná převážně kaldnes médiem K1. Toto médium jsem zvolil díky jeho výborným vlastnostem pro biologickou filtraci – efektivně odbourává škodlivé látky a je samočisticí díky pohybu ve filtrační komoře.

Filtr pohání výkonné čerpadlo Oase Aquamax Expert Eco 36000 s regulací výkonu po 1 % výkonu. Toto čerpadlo je doslova brutální – jeho výkon je předimenzovaný vzhledem k mým potřebám, což mi dává jistotu, že zvládne i případné rozšíření systému.

Rozvody vody z filtru k jednotlivým akváriím jsou vedeny slepeným potrubím z PVC-U, což zaručuje vysokou odolnost a těsnost. Přítok vody do akvárií je regulován kulovými ventily, což mi umožňuje individuálně nastavit průtok pro každou nádrž či ji úplně odstavit od systému např. pro potřeby karantény nových ryb.

Každé akvárium má vyvrtaný otvor pro průchodku, díky čemuž se voda plynule vrací odpadním potrubím zpět do filtru.

Na by-pass systému jsem napojil UV lampu Oase Vitronic, která pomáhá v případě potřeby udržet vodu křišťálově čistou a zabraňuje šíření škodlivých mikroorganismů.

Ostatní technické vybavení

Za zmínku stojí zmínit rozvod vzduchu udělaný opět z potrubí PVC-U o průměru 25mm dle návodu zapojený do kruhu. Srdcem vzduchování je membránové dmychadlo značky Secoh.

Osvětlení jsem vyřešil DIY řešením, a to zapojením LED pásků nalepených na Alu profilech. Ty jsou umístěny na konstrukci nad každým akváriem.

Nemůže chybět důležitá součást elektro části a tou je záložní zdroj pro případ výpadku proudu. Využívám záložní zdroj značky Volt s připojenou externí gelovou baterií o kapacitě 120Ah. Na záložní zdroj je napojeno čerpadlo centrální filtrace a dmychadla pro vzduchování. Při kapacitě baterie vydrží chod zařízení vice než 9h, přesný čas jsem neměl možnost otestovat.

Co bych udělal jinak?

V největším středovém stojanu bych zvolil akvária standartně jako ve druhém patře a ne podélně. Důvodem je složitější údržba, která se ale při trochu cviku dá zvládnout.

S centrální filtraci byly docela porodní bolesti, než jsem vše odladil. Domyslet všechny detaily na papíře se pro mě jako laika zdálo být neřešitelné. Spoustu komplikací jsem ale vyřešil dodatečně při ladění. Toto řešení filtrace není vhodné pro každého a pro každou rybárnu. Největší a nespornou nevýhodou je přenos potencionálních nemocí mezi jednotlivými nádržemi. I proto je celý systém navrhnut tak, že se dá využít i jen na dopouštění odstáté vody-jako zásobník.

Na závěr krátké vysvětlení k pokračování této série. 

Původně měla tato série pokračovat třetí částí, která by popisovala dokončení rybárny a její plný provoz. Rybárna byla skutečně dokončena, nicméně její další vývoj se od původního plánu postupně odchýlil.

Ještě před plným rozběhnutím chovu ryb se v novém prostoru začaly množit krevety, které se staly prvními obyvateli rybárny. Teprve později následovalo období intenzivního chovu ryb, kdy rybárna fungovala v plném provozu.

Třetí díl, který měl tuto fázi detailně popsat, nakonec nikdy nevznikl. Ne proto, že by nebylo o čem psát, ale proto, že z období dlouhodobého provozu již nevznikala systematická dokumentace. Psát tuto část zpětně bez reálného obrazového záznamu by neodpovídalo pojetí tohoto blogu.

Dnes se posouváme jiným směrem. Chov ryb postupně ukončujeme a rybárna se proměňuje pro potřeby chovu trpasličích krevet.